Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že platby mezi mateřskou a dceřinou společností, vypočtené podle pravidel OECD, mohou být předmětem DPH, pokud jde o reálně poskytnuté služby. V případě, kdy mateřská firma poskytuje dceřiné společnosti služby spojené s provozní marží, jedná se o zdanitelné plnění.

Klíčové závěry:

  • DPH se uplatní, pokud platba je protihodnotou za konkrétní služby.

  • Není podstatné, že výpočet vychází z transferových cen určených pro účely daně z příjmů.

  • Daňové orgány mohou požadovat důkazy o skutečném přijetí a využití služeb.

Rozhodnutí zdůrazňuje potřebu posuzovat finanční toky nejen z hlediska přímých daní, ale také z pohledu DPH.